← Blog

Psychologie peněz: Proč vás strach z investování stojí miliony a jak z toho ven

Češi jsou národem pracovitých a spořivých lidí. Na běžných a spořicích účtech nám leží biliony korun. Máme pocit, že když své peníze vidíme bezpečně uložené v bance, jednáme zodpovědně. Opak je pravdou.

Zdánlivě „bezpečný“ přístup, nechat peníze ležet na účtu, je z dlouhodobého hlediska tou nejrychlejší a nejspolehlivější cestou, jak reálně ztratit kupní sílu svých celoživotních úspor. V tomhle průvodci se podíváme na to, proč nás vlastní mozek drží v pasti nečinnosti, kolik nás ten strach reálně stojí a jak můžeme racionálně a bez zbytečného stresu začít budovat skutečný majetek.

1. Past zdánlivého bezpečí

Když se podíváte do internetového bankovnictví a vidíte, že tam leží milion korun, cítíte klid. Zítra tam bude milion, za rok tam s připsanými drobnými úroky bude milion a kousek. Žádné propady, žádná nervozita.

Tenhle klid je ale vykoupen neviditelnou daní jménem inflace. Lidé se soustředí na nominální hodnotu peněz, na to samotné číslo. Uniká jim to podstatnější: reálná hodnota, tedy to, co si za danou částku skutečně koupí.

Představte si to jednoduše. Pokud máte dnes na účtu částku, za kterou si můžete koupit prémiové auto s výkonným motorem, a necháte ty peníze deset let ležet ladem, za stejnou sumu si po uplynutí té doby koupíte možná tak průměrný rodinný vůz v základní výbavě. Číslo na účtu se nezměnilo, ale vaše kupní síla se vypařila.

Strach z kolísání trhu, odborně volatility, je přirozený lidský instinkt. Naše mozky jsou evolučně nastavené tak, aby se vyhýbaly nebezpečí a preferovaly jistotu. V moderním finančním světě je ale tahle evoluční výhoda naší největší slabinou. Zaměňujeme volatilitu za trvalou ztrátu. Skutečným rizikem není, že hodnota portfolia v průběhu let dočasně klesne. Skutečným rizikem je, že za dvacet let nebudete mít z čeho zaplatit své životní náklady.

2. Proč se tolik bojíme investovat

• Averze ke ztrátě. Lidé vnímají ztrátu mnohem intenzivněji než zisk: ztráta 10 000 Kč nás bolí zhruba dvakrát víc, než jakou radost přinese zisk stejné částky. Když trhy rostou, bereme to jako samozřejmost. Když trh o pár procent klesne, mozek bije na poplach.
• Mediální masáž. Kdy jste naposledy viděli v hlavních zprávách titulek „Světové trhy dnes opět klidně a nudně vyrostly o půl procenta“? Nikdy. Média prodávají strach. Tiše se ignoruje fakt, že navzdory všem válkám, pandemiím a krizím globální ekonomika v dlouhodobém horizontu neustále roste.
• Nepochopení rozdílu mezi kolísáním a trvalou ztrátou. Volatilita není chyba systému, je to jeho vlastnost, „vstupné“ za to, že vaše peníze dlouhodobě porostou nad úroveň inflace. Trvalá ztráta nastává jen tehdy, když zpanikaříte a v propadu prodáte, nebo vsadíte všechny úspory na jednu pochybnou firmu.

3. Matematická realita: kolik vás stojí váš strach

Modelujme situaci na horizontu 20 let. Máme dva fiktivní klienty, Tomáše a Davida. Oba si odkládají 5 000 Kč měsíčně, za 20 let každý vloží ze svého přesně 1 200 000 Kč.

Rozdíl? Více než milion korun. A právě tomu se říká efekt složeného úročení: neúročí se vám jen původní vklady, ale i úroky z dřívějších úroků. Zpočátku je efekt neviditelný, ale v druhé polovině investičního horizontu začíná křivka strmě růst.

Ten propastný rozdíl je přesně částka, kterou Tomáš zaplatil za pocit zdánlivého bezpečí. Je to daň za strach. Inflace ukrajuje ze zůstatků oběma stejně; zásadní rozdíl je v tom, že Davidovo portfolio dokázalo inflaci porazit, zatímco Tomášův „bezpečný“ účet za růstem cen zaostal.

4. Spoření a investice nejsou nepřátelé

Z předchozích odstavců by se mohlo zdát, že spořicí účty jsou čiré zlo. Není to pravda. Dobře poskládaný majetek funguje jako pevná budova, potřebuje základy, stěny i střechu.

Krátkodobá složka (spoření): tady mají bankovní účty nezastupitelné místo. Železná rezerva ve výši 3 až 6 měsíčních výdajů pro případ ztráty příjmu, nemoci nebo nenadálé opravy. A krátkodobé cíle: dovolená, vybavení domácnosti, svatba, kterou plánujete na příští rok. U těchto prostředků je naprosto v pořádku, že nevydělávají. Jejich cílem není růst, ale okamžitá dostupnost. Nechcete přece rušit platbu za svatební hostinu jen proto, že trhy ten měsíc klesly o deset procent.

Dlouhodobá složka (investice): jakmile máte vyřešené rezervy, každá další koruna na spořicím účtu trpí. Zajištění na stáří, kapitál pro děti nebo splacení hypotéky o deset let dřív, tady už musíte pracovat s dynamickými nástroji. Čas je totiž nejlepší filtr rizika: pokud máte před sebou 10, 15 nebo 20 let, krátkodobé propady se ve vašem grafu ztratí jako vlnky na oceánu.

5. Jak zkrotit emoce a začít bez stresu

• Pravidelnost a automatizace. Největší chybu dělají lidé, když se snaží „časovat trh“. Nikdo na světě neumí předpovědět budoucnost. Nastavte si trvalý příkaz: když jsou trhy nahoře, kupujete méně podílů, když klesnou, za stejnou částku nakoupíte víc. Emoce jsou z procesu vyloučené.
• Široká diverzifikace. Nesnažte se hledat „další Apple“ ani riskovat úspory v jedné kryptoměně. Dnes můžete jedním nákupem vlastnit kousek z tisíců firem napříč světem a sektory. Diverzifikace je jediný „oběd zdarma“, který finanční trhy nabízejí.
• Průvodce na cestě. Vrcholoví sportovci mají trenéry ne proto, že by neuměli svůj sport, ale aby jim pomohli udržet disciplínu a odstup v kritických momentech. Dobrý plán se nepozná podle toho, jak funguje, když všechno roste. Pozná se podle toho, že vám zabrání udělat osudovou panickou chybu, když se trhy propadnou.

6. Závěr: největší riziko je neriskovat nic

Ve světě financí neexistuje stav bez rizika. Můžete si vybrat volatilitu (kolísání investic s potenciálem dlouhodobého zisku), nebo inflaci, tedy jistou a garantovanou ztrátu kupní síly. Nechat všechny peníze ležet ladem z obavy před ztrátou je paradoxně to nejrizikovější finanční rozhodnutí, které můžete udělat.

Tento článek představuje marketingové sdělení a má pouze informativní a vzdělávací charakter. Nejedná se o individuální investiční doporučení. Historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích a investování s sebou vždy nese riziko možné ztráty hodnoty investice.

Text jsem publikoval také na blogu Consolio.